Září 2010

Putování s pravěkými zvířaty

28. září 2010 v 18:15 | forusrakos |  starší články
Putování s pravěkými zvířaty (Walking with Beasts) navazuje na veleúspěšný cyklus BBC Putování s dinosaury. Zobrazuje život ve třetihorách, po vyhynutí dinosaurů. Celý cyklus má šest dílů. Není o nic horší, než jeho předchůdce. Tento dokument byl vytvořen v roce 2001.

1. Nový úsvit (New Dawn)

  • spodní eocén před 49 miliony lety, Německo
  • malí obyvatelé lesa čelí útokům velkého dravce a jedovatým výparům z jezera
  • Leptictidium, Gastornis, Propaleotherium, Ambulocetus, mravenci rodu Formicium, Godinotia
    2. Lovec kytovců (Whale Killer)

  • pozdní eocén před 36 miliony lety, Egypt
  • březí samice Basilosaura všemožně shání potravu
  • Basilosaurus, Dorudon, Brontotherium, Andrewsarchus, Moeritherium, Apidium
    3. Země obrů (Land of Giants)

  • pozdní oligocén před 24 miliony lety, Mongolsko
  • život v poušti mláďěte Paraceratheria
  • Paraceratherium (Indricotherium), Hyaenodon, Entelodon, Chalicotherium Cynodictis
    4. Kořist se učí bránit (Next of Kin)

  • pozdní pliocén před 3,2 miliony lety
  • tlupa Australopitheců přežívá v nehostiné divočině
  • Australopithecus, Deinotherium, Dinofelis, Ancylotherium
    5. Svět šavlozubých (Sabre Tooth)

  • spodní pleistocén před 1,5 miliony lety, Paraquay
  • podivná fauna Jižní Ameriky
  • Smilodon, Phorusrhacos, Doedicurus, Megatherium, Macrauchenia
    6. Putování mamutů (Mammoth Journey)

  • pozdní pleistocén před 30 000 lety, Evropa
  • poslední doba ledová
  • Mammuthus primigenius (Mamut srstnatý), Megaloceras, Coelodonta antiquitatis (Nosorožec srstnatý), Panthera leo europaea (Lev jeskynní), Homo sapiens sapiens (moderní člověk), Homo sapiens neanderthalensis (Neandrtálec)
    zdroj obrázků: tady
*názvy kapitol jsou podle knihy, ne podle filmu

Gallery III.

26. září 2010 v 15:19 | forusrakos |  starší články
Obrázek je z této krásné dinosauří galerie.
Dějištěm obrázku je zalesněné Německo před 150 miliony lety ve svrchní juře. Compsognathus dlouho hladověl a konečně se mu podařilo najít alespoň malou ještěrku. Ze stromu ale bleskurychle sletěl hbitý Archeopteryx a snaží se mu kořist ukrást. Compsognathus se dává s úlovkem v tlamě na útěk.

Člunozobec africký

24. září 2010 v 17:09 | forusrakos |  starší články
Člunozobec africký (Balaeniceps rex) je jediným zástupcem čeledi člunozobcovitých. Žije u řek a na plovoucí vegetaci ve střední Africe. Je to stálý pták. Dosahuje výšky až 1,1 m, hmotnosti 6,5 kg a rozpětí křídel 2,3 m. Mezi samcem a samicí není žádný viditelný rozdíl. Má šedé tělo s nenápadným hnědým pruhem na břiše. Na hlavě má malou chocholku. Nejzajímavější na něm je veliký zobák, podle kterého dostal jméno (volný překlad z angličtiny by byl botozobec). Jeho kořistí se stávají ryby, žáby nebo malý savci, rychlým výpadem zobáku kořist jednoduše přestřihne. Hnízda si staví na plovoucí vegetaci. Při opravdu vysokým teplotách nosí v zobáku vodu a ochlazuje s ní vejce. Je zařazen mezi zranitelné druhy, hlavně kvůli ničení přirozeného prostředí. V ZOO je raritou, v Česku ho chová pouze pražská zoo. Vždy když někdo dělá žebříček nejošklivějších zvířat světa, umístí se na předních příčkách právě člunozobec. Mě ale přijde nádherný, posuďte sami: zdroj obrázku

Phorusrhacos

22. září 2010 v 19:49 | forusrakos |  starší články
Phorusrhacos v znamená ve volném překladu lupič masa. V roce 1887 byl popsán jako savec Florentinem Ameghino, až v roce 1891 se zjistilo, že se jedná o gigantického nelétavého ptáka. Žil ve spodním a středním miocénu přibližně před 25 miliony lety v Jižní Americe. Patřil k největším kdy žijícím nelétavým ptákům, dosahoval výšky 2,5 metrů a hmotnosti 130 kilogramů. Měl až 70 centimetrů dlouhý zobák, kterým mohl drtit kosti. Lovil malé savce, které chytil do zobáku a rychle s nimi bouchl o zem. Oblíbil si i mršiny. Pro rychlý běh měl dlouhé a svalnaté nohy. na zakrnělých křídlech měl památku na své předky. Po dinosaurech zdědil drápy, kterými možná naháněl kořist. I přes tyto všechny zbraně vyhynul po spojení obou Amerik. Do Jižní Ameriky se dostali Smilodoni, kteří byli pro phorusrhacose příliš silní potravní konkurenti. Druhým důvodem bylo ochlazení předvídající začátek doby ledové. Přece jenom ale v Jižní Americe přežili jejich potomci- o hodně menší seriemy. Byl podobný evropské Diatrymě, ale nebyl s ní příbuzný. Nalezeny byli pouze neúplné kostry v Monte Hermosu v Argentině. Zpočátku existovala spousta druhů, byli ale buď přeřazeny k jinému rodu, nebo k jedinému dnešnímu druhu P. longissimus.

FILMY: Phorusrhacos byl ztvárněn v mnoha filmech. Například v Putování s pravěkými zvířaty nebo v Prehistorickém parku. Vystupoval také v legendárním snímku Karla Zemana Cesta do pravěku. Z novějších celovečerních filmů je to 10 000 př.n.l.. Na obrázku je phorusrhacos z Putování s pravěkými zvířaty a je odtud.

phorusrhacos z Putování s pravěkými zvířaty
kostra hrůzoptáka odtud

Nový druh ryby z Amazonie

20. září 2010 v 20:02 | forusrakos |  starší články
Nejen mezi pravěkými tvory je spousta nováčků, nové druhy přibývají i ve světe současných zvířat. Minulý týden objevila expedice vedená Paulem Petrym v pralesích Peru nový druh sumcovité ryby patřící mezi krunýřovce. Nález měřil 70 centimetrů, a co je na něm nejpodivnější jsou jeho zahnuté zuby, které žádný příbuzný druh nemá. Podle vědců slouží zuby k seškrabávání stromové kůry, kterou ryba v trávicím ústrojí převádí na lépe stravitelný cukr. Ještě větší zajímavostí je ale její strava v nouzi, dokáže se totiž živit i výkaly jiných ryb. Domorodci tuto rybu znali odnepaměti a také ji obtížně lovili. V současnosti je ale díky rozvíjející se lidské civilizace v ohrožení.
Na obrázku je Paul Petry se svým nálezem, nahoře je potom chrup nového krunýřovce. Informaci i obrázky mám z www.novinky.cz...tady.

Ptačí gigant z Chile

18. září 2010 v 22:35 | forusrakos |  starší články
V poslední době se s objevy zajímavých druhů doslova roztrhl pytel po objevu Balaura bondoca Concavenatora přichází další.

Nejedná se sice o žádný nový rod, ale o konkrétní druh. Rod Pelagornis je už totiž nějakou tu dobu známý z Afriky a Evropy. Nový druh P. chilensis ale přichází z Jižní Ameriky a jak už druhové jméno napovídá pochází z Chile. Pelagornisové byli ozubení gigantičtí ptáci, kteří brázdili oblohu v miocénu, někteří odborníci se dokonce domnívají, že se mohli afričtí pelagornisové setkat s prvními lidmi. Rozpětí křídel chilského druhu dosahovalo až 5,2 metrů, na výšku měl ale "jenom" 1,2 metrů, vážil asi 30 kilogramů. Patřil bezesporu k největším kdy létajícím ptákům. V porovnání s dnešními giganty, hlavně albatrosi, vědci usuzují, že pro létání využíval hlavně vzdušné proudy, křídly mával pouze ojediněle. zajímavá je také zachovalost nalezeného jedince, dochovaly se téměř tři čtvrtiny kostry, Ve stejné lokalitě by se pravděpodobně mělo najít více koster tohoto zajímavého druhu.
Na obrázku asi není přímo pelagornis, ale nějaký příbuzný druh, zdroj je tady.

Asi jste si všimli, že už jsem dlouho nic nenapsal, protože momentálně nemám moc času, a proto možná byl i tento článek trochu chaotický.

Válka o kosti

15. září 2010 v 20:25 | forusrakos |  starší články
Válka o kosti je jedním z nejznámějších vědeckých konfliktů v dějinách lidtsva. Nejdříve něco o jejich dvou účastnících:

Othniel Charles Marsh

Jeden z nejvýznamějších paleontologů 19. století, který se sice narodil v chudé rodině, ale díky bohatému strýci mohl dále studovat, nejen v USA, ale dokonce i v Evropě. Svého strýce také přesvědčil, aby založil Peabodyho museum přírodní historie. Posal asi 500 druhů vyhynulých zvířat, z toho asi 80 rodů dinosaurů. Jeho nejslavnějšími objevy byli Apatosaurus, Allosaurus, Triceratops, Stegosaurus, Diplodocus, Ornithomimus, Ceratosaurus nebo Dryosaurus. Popsal také prvního pterosaura- Pteranodona. Dále také křídové ptáky- Hesperornise a Ichthyornise. Sepsal teorii o létání plazů a o evoluci koně, která se později ukázala jako neplatná. Podle jeho spolupracovníků to byl podivín, nemluva a neoblíbenec, proto se nikdy neoženil. Na jeho počest byli pojmenovány rody Marshosaurus a Othnielia.

Edward Drinker Cope

Soupeř Marshe se narodil v silně věřící rodině. Již odmala se věnoval zoologii. Ve 24 letech měl na kontě 40 vědeckých studií. Později se začal věnovat paleontologii, kterou taktéž jako Marsh studoval v Evropě. Tam se oba setkali, tehdy ještě jako přátelé. Narozdíl od Marshe, který se zabýval výhradně plazi a savci se Cope věnoval téměř všem vyhynulým zvířatům. Popsal rody Elasmosaurus, Dimetrodon, Lystrosaurus, Amphibamus nebo Champsosaurus. Z dinosaurů jsou to Camarasaurus, Coelophysis, Amphicoelias, Monoclonius nebo Agathaumas- celkem popsal 56 dinosauřích rodů. Byl oblíbenější než Marsh, byl energický a pracovitý. Na jeho počest byl pojmenován obojživelník Dicamptodon copei a dinosaurus Drinker.


Válka o kosti přinesla spoustu znalostí o dinosaurech, o kterých se předtím prakticky nic nevědělo. Ve shonu ale oba peleontologové udělali mnoho chyb, které se objevili až po několika desetiletích. Z obou dvou účastníků si lidé často utahovali v novinách. Ke konci války se ze souboje stala nepopsatelná nenávist a šílené hledání dinosauřích kostí. To přerušila až smrt Copea, Marsh zemřel o necelé dva roky déle. Válka o kosti neměla vítěze, Cope se svými 1282 popsanými druhy drží paleontologický rekord. Marsh zase popsal více dinosaurů. Oba účastníci Války o kosti zůstanou navždy velikány lidstva a budou patřit mezi nejslavnější paleontology všech dob.
O. Ch. Marsh (odtud)

E. D. Cope (odtud)

Lovecké taktiky masožravých rostlin (4/4)- Otevřít a nasát

13. září 2010 v 14:23 | forusrakos |  starší články
Poslední díl seriálu o masožravých rostlinách.

Poslední taktika lovu masožravek je nejméně známá, ale kupodivu nejvyužívanější. Tímto způsobem totiž loví všech 214 druhů bublinatek. Bublinatky jsou rostiny, které plavou ve vodě. Nejčastěji mají žluté nebo bílé květy. Narozdíl od ostatních masožravek, které loví pomocí listů, bublinatky loví svými plovoucími kořeny. Na svých rozsáhlých, často z vody vyčnívajících kořenech mají totiž stovky pastí- měchýřků. Malý tvorové proplouvají kolem měchýřku a dotknou se jejich citlivých chloupků. Měchýřek se otevře a nasaju vodu kolem, i s malým živočichem, kterého uvnitř stráví.

Tolik o bublinatkách. Doufám, že se Vám tento seriál líbil i když se asi o rostliny moc nezajímáte.

Na obrázku je hojný druh bublinatky, nahoře jsou její kořeny.

Gallery II.

11. září 2010 v 14:11 | forusrakos |  starší články
Další díl rubriky Gallery, tentokrát ze světa zvířat:
Kdybych měl tento obrázek nějak nazvat, jmenoval by se Černobílá ovce. Mláďata tučnáků patagonských čekají na pláži na své rodiče, až jim donesou potravu z moře. Mezi kolonii mláďat se ale dostal jeden dospělec s prázdným žaludkem, po kterém všechna mláďata žádají něco k snědku. Marně se snaží najít cestu ven.

Další evropský dinosaurus, tentokrát ze Španělska

10. září 2010 v 14:17 | forusrakos |  starší články
Nejsou to ani dva týdny, co paleotologové jásali nad evropskou dinosauří senzací a už je tu další. Je jí carcharodontosaurid ze Španělska Concavenator corcovatus ("hrbohřetý lovec z Cuenca", podle provincie, kde byl nalezen- lokatita Las Hoyas). Concavenator žil asi před 120 miliony lety ve spodní křídě. Našla se téměř kompletní kostra. Zvíře měřilo asi šest metrů, vážilo 4,5 tuny a jeho největší zvláštností byly dva páteřní obratle vyčnívají 40 centimetrů nad ostatní. Existuje několik teorií, k čemu sloužili- zásobárna vody přeměněnou v tuk na horší časy (podobně jako u velblouda), k dorozumívání a namlouvání samic nebo k termoregulaci. Jeho hrb byl pravděpodobně pestře zbarvený. Na slabých předních končetinách měl zvláštní výrůstky, což naznačuje, že mohli být opeřené, jelikož i jeho silné nohy výrazně připomínají ptačí mohl by být dalším vývojovým článkem.
obrázek je od Raúla Martína